Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kvalitativní poruchy vědomí jsou poruchy vědomí, u nichž jsou narušeny normální duševní pochody. Mezi kvalitativní poruchy vědomí se řadí mj. kognitivní, afektivní a psychomotorické poruchy, ale také poruchy vnímání (např. halucinace). Viz také porucha.

Porucha vědomí je změna normálního stavu vědomí. Poruchy vědomí se rozdělují na kvantitativní a kvalitativní poruchy vědomí. Viz také porucha.

Kvantitativní poruchy vědomí jsou poruchy vědomí, které se hodnotí podle Glasgowské stupnice hloubky bezvědomí. Ta nabývá hodnot 3 až 15 bodů. Rozlišujeme následující kvantitativní poruchy vědomí: spavost (somnolence) (13–14 bodů): pacient odpovídá na slovní podněty, sopor (9–12 bodů): pacient reaguje jen na bolestivý podnět, kóma (8 nebo méně bodů): pacient nereaguje na vnější podněty, veškeré reakce jsou pouze reflexní. Viz také porucha.

Ztráta vědomí je okamžik, ve kterém nastává bezvědomí. Pojmy „ztráta vědomí“ a „bezvědomí“ jsou však v běžné řeči často vzájemně zaměňovány.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: do jisté míry má i vlastnosti impulzivního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti, trpí poruchou sebepojetí, má sklon k intenzivním, nestabilním a krizovým vztahům, vynakládá velké úsilí, aby jej/ji partner(ka) neopustil(a), opakovaně vyhrožuje sebepoškozováním, skutečně provádí sebepoškozování, případně i demonstrativní sebevražedné pokusy, má přetrvávající pocit vnitřní prázdnoty. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ).

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM) se někdy používá ke klasifikaci duševních onemocnění. Zkratka DSM pochází z anglického výrazu Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders a často za ní následuje číslo (např. DSM-5), které udává verzi tohoto manuálu. Viz také diagnostika, duševní porucha.

Porucha osobnosti je typ duševní poruchy, která se vyznačuje rigidním a na poměry většinové společnosti „nepřijatelným“ způsobem myšlení, fungování a chování. Člověk s poruchou osobnosti může mít potíže vcítit se do pocitů ostatních lidí. To pak způsobuje značné problémy při navazování a udržování „normálních“ vztahů, ať již ve škole, v práci nebo ve společnosti obecně. Viz také porucha a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz porucha osobnosti, poruchy osobnosti apod.

Perzistentní afektivní poruchy neboli přetrvávající poruchy nálady se řadí mezi depresivní poruchy. Do této kategorie se řadí cyklotymie a dystymie. Viz také perzistentní, porucha.

Smíšená úzkostně depresivní porucha se vyznačuje tím, že se u ní mísí příznaky úzkostné poruchy s příznaky deprese, nicméně příznaků ani jednoho typu není tolik, aby mohla být potvrzena diagnóza úzkostné poruchy nebo depresivní poruchy. Pokud příznaky jednoho typu nakonec přece jen převládnou, odborník (nejčastěji psychiatrie) se přikloní k jedné z diagnóz (úzkostná porucha nebo deprese). Viz také úzkostné poruchy, deprese, porucha.